Stanovisko Evropské asociace pro průmyslové konopí (EIHA) ke konopným složkám v databázi kosmetických přípravků EU (CosIng)

18.08.2023
Stanovisko Evropské asociace pro průmyslové konopí (EIHA) ke konopným složkám v databázi kosmetických přípravků EU (CosIng)

Evropská asociace pro průmyslové konopí (EIHA) je jedinou mezinárodní organizací, která sdružuje a zastupuje zájmy společností vyrábějících a zpracovávajících konopí v Evropě.

EIHA vítá skutečnost, že rozhodnutí Komise (EU) 2019/701 zveřejněné 5. dubna skutečně zahrnuje 22 složek souvisejících s konopím. Tento seznam zahrnuje také kanabidiol jako položku 4403, a to bez rozlišení mezi syntetickou látkou a látkou rostlinného původu.

Vzhledem k nejnovějším rozhodnutím navrženým pracovní skupinou pro kosmetické přípravky týkajícím se Konopí setého (Cannabis sativa L.) by agentura EIHA ráda zopakovala své stanovisko k této otázce. Vzhledem k tomu, že nejnovější změny byly diktovány snahou o sladění Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách s předpisy EU, zdá se vhodné zdůraznit nepřesnost této harmonizace, neboť průmyslové konopí je z působnosti Jednotné úmluvy OSN jasně vyloučeno.

Shrnutí

Průmyslové konopí (expressis verbis semena a listy) a jakékoli výrobky nebo složky získané z průmyslového konopí jsou vyloučeny z oblasti působnosti Jednotné úmluvy.

Na komunitární úrovni EU je konopí seté (Cannabis sativa L.) považováno za zemědělský produkt a za "průmyslovou rostlinu" jak pro pěstování, tak pro produkci osiva podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a může být legálně pěstováno, pokud jeho obsah THC nepřesahuje (skutečných) 0,2 %.

Podobné předpisy lze nalézt v národních legislativách.

V návaznosti na nedávné změny v Katalogu CosIng by EIHA ráda navrhla nové znění pro kanabidiol a 3 nové položky INCI. Nové znění zohledňuje základní legálnost konopí pro průmyslové využití podle stávajících mezinárodních smluv, ale také pravidla Evropské unie a členských států týkající se přesné klasifikace konopí pro průmyslové využití.

S cílem zajistit, aby si spotřebitelé mohli kdykoli zakoupit bezpečný výrobek (článek 3 nařízení ES/1223/2009), by směrnice pro obsah THC v kosmetických výrobcích neměla překročit 20 μg THC/g.

Návrh agentury EIHA týkající se položky COSING je následující:

Čistý kanabidiol (CBD) jako takový, bez ohledu na jeho zdroj, není uveden v seznamech Jednotné úmluvy o omamných látkách (1961), není tedy kontrolovanou látkou. Je však zakázáno jeho použití v kosmetických přípravcích, pokud je izolován z extraktu nebo tinktury či pryskyřice Cannabis Sativa L. odlišné od technického konopí.

Pro upřesnění EIHA žádá, aby byly do Katalogu CosIng přidány následující kategorie jako nové položky INCI:

- VÝTAH Z LISTŮ CANNABIS SATIVA
- VÝTAH Z LISTŮ/STOMU CANNABIS SATIVA
- VÝTAH Z KOŘENŮ CANNABIS SATIVA

Průmyslové konopí a Jednotná úmluva OSN z roku 1961

Vzhledem k tomu, že základním principem je hierarchie zákonů na mezinárodní úrovni, musí evropské členské státy (jako signatářské země) dodržovat Jednotnou úmluvu o omamných látkách z roku 1961 (tzv. Newyorskou úmluvu) ve znění protokolu z roku 1972.

Začínáme-li preambulí, je jasně uvedeno, že cílem úmluvy je ochrana zdraví a blahobytu lidstva. Smluvní strany (země) tedy uznaly, že drogy jsou nepostradatelné pro zmírnění bolesti a utrpení lidí, a zároveň se smluvní strany zavázaly bojovat proti závislosti na omamných látkách a jejich zneužívání. Přesto je třeba jasně rozlišovat mezi konopím pro omamné účely (s vysokým obsahem THC) a technickým konopím (s nízkým obsahem THC), protože technické konopí jednoduše nelze použít pro omamné účely, a proto není zahrnuto do záměru a působnosti Jednotné úmluvy.

Úmluvy z roku 1961 i 1971 (druhá z nich o psychotropních látkách) umožňují použití omamných a psychotropních látek pro výrobu látek nebo výrobků, na které se tyto úmluvy nevztahují (viz čl. 2 odst. 9 úmluvy z roku 1961 a čl. 4 písm. b) úmluvy z roku 1971). Smluvní strany však musí zajistit, aby omamné/psychotropní látky použité v těchto procesech byly nakonec v takovém stavu, aby v praxi nemohly být zneužity nebo aby původní droga nebo látka nebyla znovu získána.

Přečteme-li si preambuli ve spojení s článkem 1 § 1b úmluvy, je rozlišení jasné: semena a listy (pokud nejsou doprovázeny kvetoucími nebo plodonosnými vrcholy, přičemž pouze ty jsou definovány jako "konopí") jsou z působnosti úmluvy vyloučeny, protože nejsou považovány za drogu.

Článek 4 Jednotné úmluvy (který se týká obecných závazků smluvních stran) se u všech činností s drogami vztahuje pouze na lékařské a vědecké účely. Z toho vyplývá, že průmyslové konopí a produkty z něj vyrobené nejsou považovány za drogy vzhledem k nízkému obsahu THC.

Dále Úmluva uvádí v čl. 28, odst. 2, že: "Konopí se pěstuje na území České republiky, kde se nachází: "Tato úmluva se nevztahuje na pěstování rostliny konopí výhradně pro průmyslové účely (vlákno a osivo) nebo pro zahradnické účely". V oficiálním komentáři k Jednotné úmluvě OSN ze dne 3. srpna 1962 se na straně 312 uvádí, že "[R]osta konopí se pěstuje pro vlákno, semena, pro drogy (konopí a konopnou pryskyřici) a pro listy. " a "... listy nejsou "drogou"." Z komentáře vyplývá, že [tento] "kontrolní režim se vztahuje pouze na pěstování rostliny konopí pro výrobu konopí a konopné pryskyřice". A co je ještě důležitější, že "pěstování za jakýmkoli jiným účelem, a nejen pro účely uvedené v odstavci 2, je následně vyňato z kontrolního režimu stanoveného v článku 23".

Vyloučení rostliny konopí pro průmyslové a zahradnické účely ze záměru a samotné legislativy Úmluvy tedy povoluje pěstování a používání tohoto specifikovaného druhu rostliny konopí, průmyslového konopí a jeho derivátů pro účely, které se liší od těch, které souvisejí s výrobou drog.

Jelikož listy technického konopí nelze použít k výrobě omamných látek, nelze je proto zahrnout do záměru a smyslu článku 28 § 3.

Když GŘ pro růst uvádí, že "složky, které jsou získány ze semen nebo listů konopí, například olej/extrakt/prášek/atd. ze semen Cannabis sativa, by neměly být zakázány, neboť jsou vyňaty na základě čl. 1 písm. b)", mělo by být doplněno, že "složky, které jsou získány z jiných částí konopí a jsou určeny pro jiné než lékařské a nevědecké účely, by rovněž neměly být zakázány, neboť jsou vyňaty na základě čl. 2 odst. 9 a čl. 28 odst. 2.

V závěrech dokumentu GŘ pro růst se předpokládá, že "Cannabidiol [...] je zakázáno používat v kosmetických přípravcích (II/306), pokud je připraven jako extrakt nebo tinktura nebo pryskyřice z Cannabis v souladu s Úmluvou", přičemž se zcela opomíjí a zapomíná na hlavní kritérium Jednotné úmluvy: "účel" pěstování a použití.

Pokud kosmetické výrobky nespadají do kompetence lékařských a farmaceutických předpisů členských států, neexistuje žádná povinnost zakázat jejich výrobu, produkci a používání. Státy by byly pouze povinny předkládat INCB základní statistické informace pro účely monitorování (podle čl. 2 odst. 9 písm. b).

Přijetí takových kroků ze strany EU by znamenalo vytvoření nové vrstvy předpisů sui generis (nesouvisejících s Jednotnou úmluvou, nerespektujících výklad komentáře generálního tajemníka a podkopávajících nedávné vědecké hodnocení CBD ze strany WHO a její doporučení, že by neměly spadat do působnosti Jednotné úmluvy). To pravděpodobně zakotví přísnější a silnější kontrolní opatření, než jaká uplatňuje většina signatářů Jednotné úmluvy, a podkope tak zemědělský sektor, který již podléhá důležitému souboru rozhodnutí. Co je nejhorší, zdá se, že to jde přesně opačným směrem než celosvětový trend, kdy země od Číny po Spojené státy americké reformují své konopné zákony směrem ke zjednodušení, aby podpořily neustále rostoucí trh s konopím.

Průmyslové konopí a Evropská unie

Na úrovni EU uvádí SFEU (Smlouva o fungování Evropské unie) v příloze I seznam zemědělských produktů, na které se vztahují ustanovení samotné Smlouvy, mezi nimiž je v kapitole 57.01 uvedeno "Pravé konopí (Cannabis sativa), surové nebo zpracované, avšak nespředené; koudel a odpad z pravého konopí (včetně vytahaných nebo rozvlákněných hadrů nebo provazů)".

Na úrovni Společenství je konopí seté (Cannabis sativa L.) považováno za zemědělský produkt a za "průmyslovou rostlinu" jak pro pěstování, tak pro produkci osiva podle nařízení (EU) 1308/2013.

Nařízení (EU) 1307/2013 (viz články 32.6, 35.3 a 52) zdůrazňuje, že "Plochy využívané k produkci konopí jsou způsobilé pouze v případě, že obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,2 %.", a dále: " V zájmu ochrany veřejného zdraví je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými stanoví pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaného osiva určitých odrůd konopí a postup pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v nich podle čl. 32 odst. 6.", a dále: "Podporu vázanou na produkci lze poskytnout na tato odvětví a produkce: obiloviny, olejniny, bílkovinné plodiny, luskoviny, len, konopí, rýži, ořechy, brambory pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a porosty s krátkou rotací."

Zásadně platí, že zákonnost výroby a obchodování s konopím jako "zemědělským produktem" a "průmyslovou rostlinou" závisí na procentuálním obsahu THC (tetrahydrokanabinolu), který nesmí být vyšší než (v současnosti) 0,2 %, a to v souladu s metodami uvedenými ve výše uvedeném zákoně a specifikovanými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 639/2014 a prováděcím nařízení Komise 809/2014. Podle téhož nařízení mají evropští zemědělci, kteří pěstují technické konopí a dodržují stanovené limity THC, nárok na platby v rámci SZP.

Z toho vyplývá, že:
- pouze Cannabis sativa L. je v EU považováno za zemědělský produkt;
- stejně tak pouze Cannabis sativa L. je považováno za "průmyslovou rostlinu";
- produkce Cannabis sativa L. je podmíněna dodržením limitů THC, které nesmí být vyšší než (v současnosti) 0,2 %;
- při určování zákonnosti či nezákonnosti produkce konopí v EU se nezohledňují žádné další látky (tj. kanabidiol (CBD) ani jiné kanabinoidy).

Průmyslové konopí na národní úrovni

Na základě Jednotné úmluvy OSN přijaly smluvní strany (země) vlastní zákony o omamných látkách, které zase jasně rozlišují mezi omamným konopím (vyšší než 0,2 % nebo 0,3 %, Švýcarsko min. 1,0 % THC) a průmyslovým konopím s nízkým obsahem THC (nižší než 0,2 % nebo 0,3 % nebo 1,0 %). Těmito národními protidrogovými zákony všechny strany uznávají kompetence OSN a zůstávají v rámci této organizace. Jasně vylučují průmyslové konopí z jurisdikce Úmluvy z roku 1961. Díky těmto legislativním vyjasněním na národní úrovni se zejména v posledních deseti letech začal výrazně rozvíjet prosperující konopný průmysl.

Stanovisko a návrh EIHA k výtažkům z konopí v kosmetice

Jedny z nejžhavějších složek v kosmetice, o kterých se dnes nejvíce mluví, jsou deriváty konopí. Jejich používání se vyvinulo v hlavní trend v péči o pleť s řadou výrobků uváděných na trh jako oleje, balzámy, krémy, pleťové vody a pleťová séra. Bohužel kolem derivátů konopí panuje mnoho nejasností týkajících se jejich kvality a toho, co mohou legálně obsahovat. Poslední změna v databázi CosIng, která není právně závazným dokumentem, tuto negativní tendenci potvrzuje.

Vzhledem ke všem výše uvedeným úvahám a předpokladům EIHA upozorňuje, že:

Důvodem pro mezinárodní kontrolu "konopí" a "výtažků z konopí" je skutečnost, že obě látky obsahují "pryskyřici", která je považována za omamnou látku a skládá se z psychotropní látky THC v množství, které může být zneužito.

"Výtažky z konopí" lze definovat jako výtažky z rostliny konopí, které obsahují různé složky rostliny konopí, ale které mají velmi nízký obsah THC, pokud vůbec nějaký. Získávají se z jakékoli části rostliny, např. z listů, květů, květenství, kořenů, semen.

U "výtažků z rostlin konopí" je již výchozí materiál s nízkým obsahem THC. Po sklizni se obsah THC dále snižuje čištěním v rámci limitů stanovených (budou stanoveny) regulačními orgány. Vzhledem k nízkému obsahu THC tak tyto produkty nelze v praxi zneužívat ani z nich získávat THC. "Výtažky z rostlin konopí" se tak stávají "výrobky, na které se nevztahuje Úmluva z roku 1961" - nejsou ani omamnou, ani psychotropní látkou.

Ačkoli "výtažky z rostlin konopí" stále obsahují určité stopy THC, zjevně nebylo záměrem Jednotné úmluvy ani cílem nařízení (ES) č. 178/2002 o potravinách diskvalifikovat výrobky, jako jsou "výtažky z rostlin konopí", které obsahují množství THC nepodléhající zneužití. Mezinárodní úmluvy o kontrole drog nepovažují tento výrobek za nebezpečný. Bylo by absurdní, kdyby tato nařízení diskvalifikovala "výtažky z rostlin konopí" s odkazem na úmluvy o kontrole drog.

Evropští pěstitelé konopí a průmyslové podniky používají konopná semena, kořeny konopí, květy, listy (po odkvětu a většinou i po dozrání semen) k výrobě různých konopných extraktů. Tyto produkty již byly
4
vyňaty z působnosti kontrolního režimu Jednotné úmluvy, neboť již dvě desetiletí existují vymahatelné a prosazované předpisy, které jsou v souladu s Úmluvou. Nové předpisy by měly být zaměřeny na zjednodušení a nápravu chyb, nikoli na přidávání dalších složitých vrstev.

Vzhledem k tomu všemu EIHA navrhuje a doporučuje tyto nové položky INCI:

- VÝTAH Z LISTŮ CANNABIS SATIVA
- VÝTAH Z LISTŮ/STOMŮ CANNABIS SATIVA
- VÝTAH Z KOŘENŮ CANNABIS SATIVA

V zájmu zajištění toho, aby si spotřebitelé mohli kdykoli zakoupit bezpečný výrobek (článek 3 nařízení ES/1223/2009), navíc EIHA navrhuje povolit všechny výtažky z Cannabis sativa z technického konopí jako kosmetické přísady, pokud obsah THC v kosmetickém výrobku nepřekročí 20 ppm (20 μg THC/g).

Stanovisko a návrh EIHA ke kanabidiolu v kosmetice

Čistý kanabidiol (ať už vyrobený synteticky nebo izolací z rostlin konopí) dostal na základě výsledků 39. předběžného přezkumu ECDD WHO jasnou "carte blanche". To bylo uznáno všemi členskými státy OSN na 61. zasedání Komise pro omamné látky (E/CN.7/2018/CRP.3), kde bylo oznámeno, že se shromažďují údaje pro kritické přezkoumání "[výtažků nebo] přípravků obsahujících téměř výhradně kanabidiol (CBD)"

Přípravky obsahující výhradně CBD nebyly nikdy odborníky ECDD odsouhlaseny ke kritickému přezkoumání, naopak, výsledek předběžného přezkoumání je jednoznačně staví mimo rámec práce výboru. Kritické přezkoumání "extraktů nebo přípravků obsahujících téměř výhradně kanabidiol" však bylo svoláno na základě rozhodnutí odborníků ECDD, a to v listopadu 2017. A přesto je EIHA svědkem toho, že 40. zasedání ECDD podniklo kritický přezkum kanabidiolu (CBD).

Kromě tohoto otřesného procesu přípravy EIHA obecně vítá konečný výsledek, který doporučuje nezařazovat produkty považované za čistý kanabidiol (CBD) do seznamů mezinárodních úmluv o kontrole drog, zveřejněný ve verbální nótě generálnímu tajemníkovi OSN ze dne 23. července 2018.

EIHA se však oficiálně ohradila1 proti argumentaci expertů, podle níž "... pokud je připraven jako extrakt nebo tinktura z konopí [kanabidiol], je kontrolován v Seznamu I Jednotné úmluvy o omamných látkách z roku 1961."

Nehledě na to, že Seznam I by měl zahrnovat pouze farmaceutické drogy a sloučeniny, a tedy ignorovat CBD, který je široce používán průmyslově, v potravinových doplňcích, krmivech pro domácí zvířata a kosmetice, chybný výklad tohoto výsledku by mohl vést k rozlišování mezi kanabidiolem vyrobeným synteticky a izolací z rostlin konopí. Například německá monografie DAC/NRF C-052 o kanabidiolu2 uvádí chromatografickou čistotu v rozmezí 98,0-102,0 % a definuje ∆9-THC, ∆8-THC a kanabinol (CBN) jako "specifikované nečistoty". Dále uvádí, že CBD může být přírodního i syntetického původu. Aniž by byly dotčeny další právní požadavky týkající se výroby extraktů z konopí a následné izolace čistého CBD z nich, považovat "kanabidiol" rostlinného původu za "extrakt z konopí" neodpovídá zásadám žádné z příslušných mezinárodních norem; ani systému nomenklatury organické chemie (IUPAC), Chemical Abstracts Service (CAS), ani kódům harmonizovaného systému WTO:

Toxikologické a farmakologické vlastnosti látky nebo extraktu, stejně jako jejich potenciál ke zneužití, závisí především na jejich složkách a složení. Důležitý je obsah složky drogy a účinek látky, nikoli původ látky nebo postup její výroby.

Mimo to profil nečistot izolované chemické sloučeniny (v tomto případě s příměsí Δ9-THC) nemusí být jedinečný nebo charakteristický, aby ji bylo možné odlišit od syntetické verze. Profil nečistot (vedlejších produktů) syntetického produktu může být dokonce velmi podobný "profilu nečistot" přírodního izolovaného produktu, zejména pokud je syntetická cesta biomimetická.

Z téhož důvodu není purifikovaný kanabidiol (CBD) získaný z rostlinného zdroje extraktem "konopí", a proto není zařazen do seznamu podle Jednotné úmluvy (1961).

EIHA podporuje rozlišování mezi kanabidiolem rostlinného původu a kanabidiolem vyrobeným člověkem pouze pro účely certifikace v rámci systémů "přírodní kosmetiky".

Pokud jde o kosmetiku, CBD z přírodních zdrojů potřebuje k získání čistého produktu zpracovatelské kroky. Pro získání čistého izolátu CBD je tedy nutné provést několik kroků zpracování a čištění. Tímto způsobem lze získat čistý CBD s velmi malým podílem dalších kanabinoidů, terpenů a flavonoidů z rostliny konopí. Přírodní CBD z přírodních zdrojů je tedy bezpečnější.
- CBD nevykazuje typické účinky, které vykazují jiné kanabinoidy
- CBD nemá žádný potenciál ke zneužívání
- Zákaz CBD z přírodních zdrojů by byl založen na možném obsahu THC
- CBD je molekula, která téměř neproniká kůží a hromadí se v rohové vrstvě.
- V rozhodnutí EU č. 701/2019 je CBD uvedeno mezi kosmetickými složkami, aniž by se rozlišovalo mezi syntetickým a rostlinným izolátem CBD.

Čtyři další příklady, proč není přípustné rozlišovat mezi chemickými látkami izolovanými z rostlinných zdrojů a syntetickými, jsou uvedeny v technické příloze tohoto stanoviska.

Shrnutí návrhů agentury EIHA na změnu stávajících definic v databázi CosIng

Na základě nových tří záznamů INCI a v návaznosti na všechny vědecké důkazy uvedené v tomto stanovisku by agentura EIHA ráda navrhla následující znění kosmetického omezení v CosIng pro kanabidiol:

Čistý kanabidiol (CBD) jako takový, bez ohledu na jeho zdroj, není uveden v seznamech Jednotné úmluvy o omamných látkách (1961), není tedy kontrolovanou látkou. Je však zakázáno jeho použití v kosmetických přípravcích, pokud je izolován z extraktu nebo tinktury či pryskyřice Cannabis Sativa L. odlišné od technického konopí.

Jména autorů:

Boris Baňas, Bernhard Beitzke, Daniel Kruse, Lorenza Romanese, Catherine Wilson

Zdroje:

http://eiha.org/media/2014/08/18-12-04_EIHA_contribution_41th_ECDD.pdf

DAC/NRF 2016/2, C-052, Cannabidiol, 12 stran.

Nařízení (ES) 1334/2008 o látkách určených k aromatizaci, příloha I, část A.

FDA (2010): Pokyny pro průmysl, Informace o chemii, výrobě a kontrolách léčivých látek. Strana 52.

US Department of Health and Human Services, Letter to DEA, May 2018, Document prepared by the FDA's Controlled Substance Staff, "Basis for the Recommendation to place Cannabidiol in Schedule V of the Controlled Substances Act", str. 9 a násl.

Technická příloha

Případová studie týkající se potravinářských aromat

Příběh o čistých látkách izolovaných z rostlinných extraktů a stejných látkách vyrobených synteticky se týká látek určených k aromatizaci. Nakonec bylo v evropských předpisech upuštěno od rozlišování mezi aromatickými látkami přírodního původu a jejich chemicky ekvivalentními syntetickými protějšky na seznamu Unie, s výjimkou požadavků na označování (např. vanilin). Podobnými regulačními postupy založenými na důkazech by se mělo řídit i GŘ SANTE.

Případová studie o API rostlinného původu

Svůj názor můžeme dále doložit na základě citace z Pokynů pro průmysl k výrobě léčivých látek, které vydal Úřad pro kontrolu potravin a léčiv v USA: "Chemická látka (např. rostlinný extrakt) použitá k výrobě polosyntetické léčivé látky nebo surové léčivé látky získané z rostliny [...] výchozího materiálu se považuje za meziprodukt". Z tohoto tvrzení jasně vyplývá, že rostlinný extrakt použitý k izolaci čisté chemické látky jako aktivní farmaceutické složky (API) není samotnou API, ani léčivým přípravkem z ní vyrobeným. Rostlinný extrakt je pouze meziproduktem/ výchozím materiálem při zpracování, jehož cílem je získat čistou API.

Očividně se rozlišuje mezi CBD vyrobeným z rostliny konopí a synteticky vyrobeným CBD, protože první z nich může stále obsahovat stopy psychoaktivních kanabinoidů jako nečistoty. Kromě toho, že je může obsahovat i syntetické CBD, není vědecky prokázáno, že by CBD vyrobené z rostliny Cannabis mělo narkotické/psychotropní účinky kvůli stopám například ∆9-THC, které může obsahovat. Studie potenciálu zneužití u lidí s čistým CBD vyrobeným z přírodního zdroje ukazuje, že toto CBD nevyvolává žádný ze známých účinků THC v "testu oblíbenosti drog", navíc plazmatické hladiny THC byly mnohem nižší než ty, které lze očekávat po podání ekvivalentního stopového množství Dronabinolu, což ukazuje na nelineární farmakokinetiku.

Z těchto důvodů není rovněž oprávněné považovat [čistý] kanabidiol získaný z extraktu Cannabis sativa L za látku zařazenou do seznamu podle Jednotné úmluvy.

Případová studie týkající se dronabinolu

Podobnou logickou chybu lze prokázat i u dronabinolu: (-)-trans-delta-9-THC byl v roce 1991 zařazen do seznamu II Úmluvy o psychotropních látkách z roku 1971 a donedávna byl téměř výhradně vyráběn synteticky (např. Marinol®). Měl by podle logiky, kterou v současné době používá GŘ Growth, spadat přirozeně získaný dronabinol (např. vyrobený generickým výrobcem z rostliny rodu Cannabis, a tedy vyhovující specifikaci monografie) také do seznamu I Úmluvy o omamných látkách z roku 1961, protože je považován za extrakt z konopí? Určitě ne!

Případová studie o opiových alkaloidech

Zajímavý je případ opia, tedy přírodního materiálu, který je podobně jako konopí kontrolován jako omamná látka. Jednotlivé látky získané z opia nespadají pod mezinárodní kontrolu, pokud nebyly výslovně zařazeny do seznamu omamných látek. Zatímco morfin, kodein nebo thebain jsou omamnými látkami, jiné látky extrahovatelné z opia, jako například noskapin a papaverin, pod mezinárodní kontrolu nespadají. Jestliže noskapin a papaverin extrahovatelné z opia nejsou omamnými látkami, pak by CBD, i když je připraven jako extrakt z konopí, neměl být považován za omamnou látku, ledaže by byl doporučen k zařazení na seznam - což 40. zasedání ECDD vyloučilo.

Další důkazy

VLÁDNÍ ZDRAVOTNICKÝ ÚŘAD SLOVENSKÉ REPUBLIKY odpověděl EIHA dopisem ze dne 30. listopadu 2016, č. j.: UHVBPKV/9819/2016/Kr, ve kterém se mimo jiné uvádí následující tvrzení: "EIHA se domnívá, že v případě, že by se jednalo o závažné onemocnění, které by mohlo mít za následek vznik onemocnění, by bylo možné se obrátit na EIHA: "...kanabidiol může být přidáván do kosmetických přípravků jako čistá látka (přírodní nebo syntetická), ale také jako součást extraktů z rostliny a semen Cannabis sativa...".

Zpět na blog

Napište komentář

Upozorňujeme, že komentáře musí být před zveřejněním schváleny.

Robin Roy Krigslund-Hansen

Robin Roy Krigslund-Hansen

O autorovi:

Robin Roy Krigslund-Hansen je známý svými rozsáhlými znalostmi a odborností v oblasti výroby CBD a konopí. S kariérou přesahující desetiletí v průmyslu s konopím věnoval svůj život pochopení složitostí těchto rostlin a jejich potenciálních přínosů pro lidské zdraví a životní prostředí. Během let Robin neúnavně pracoval na podpoře plné legalizace konopí v Evropě. Jeho fascinace všestranností rostliny a potenciálem pro udržitelnou výrobu ho vedla k následování kariéry v tomto oboru.

Více o Robin Roy Kriglund-Hansen

Nejlepší prodejci