CBDV - Kanabidivarin

CBDV - Kanabidivarin

Úvod

Co se molekulární struktury týèe, kanabinoid kanabidivarin (CBDV) se velmi podobá svému pøíbuznému, CBD. Oba tyto kanabinoidy sdílí stejný rodokmen a jsou si velmi blízké.

CBDV je stejnì jako CBD nepsychoaktivní fytokanabinoid. Vyskytuje se ve vysokých koncentracích v konopné odrùdì Indica, a to pøedevším v severozápadní Indii a Nepálu.

Zajímavé na tìchto rostlinách je, že jejich obsah THC je naopak velmi nízký.

CBDV mùže být odvozeno z CBGVA (kyselina kanabigevarinová). CBGVA reaguje s enzymem CBDA a nakonec se mìní v kyselinu kanabidivarovou (CBDVA). Pokud do této rovnice pøidáme teplo, CBDVA se mùže rozpustit, èímž vytvoøí kanabidivarin (CBDV).

Tímto však celý proces nekonèí. Kyselé podmínky mìní uspoøádání atomù, což vede k pøemìnì molekul. Tím z CBDV vzniká kanabinoid THCV.

CBDV je jedním z ménì známých fytokanabinoidù pocházejících z konopí, což se ale vzhledem k probíhajícímu výzkumu mùže rychle zmìnit. CBDV se stále èastìji skloòuje v souvislosti s epilepsií a èasto je oznaèováno jako alternativní antikonvulzivní lék.

Navzdory tìmto skuteènostem prozatím lékaøský potenciál tohoto kanabinoidu nebyl studiemi prokázán.

V porovnání s vìtšinou ostatních fytokanabinoidù se kanabidivarin špatnì rozpouští ve vodì. To znamená, že je pro lidské tìlo tìžce vstøebatelný. Pøedtím, než dokáže na lidský organismus efektivnì pùsobit, je znièen rùznými enzymy trávicího traktu. Po orálním užití se do krevního obìhu dostane pouze malé procento (v øádu jednotek).

Tento problém by díky jejich dvouvrstvém membránovém obalu mohly pomoci vyøešit liposomy. Liposomy jsou schopny kanabinoid “zabalit“, èímž jej chrání proti destruktivním úèinkùm enzymù, a umožòují mu tak lépe se vstøebat do krevního obìhu.

Úèinky

Vìtšina fytokanabinoidù mùže ovlivòovat buòky pomocí vazby na receptory endokanabinoidního systému. Endokanabinoidní systém (ECS) byl objeven a izolován v roce 1992 jako výsledek rozsáhlého výzkumu konopných rostlin.[1]Od té doby vìdci neustále pracují na lepším pochopení jeho struktury.

Endokanabinoidy jsou neurotransmitery produkovány naším tìlem. Jedná se o pøirozené látky, které v lidském organismu pùsobí podobnì jako konopí. Nacházejí se v našem mozku, míše, nervových buòkách a také v orgánech, jako je napøíklad srdce èi plíce. Hrají také dùležitou roli v udržování homeostáze.

Fytokanabinoidy se stejnì jako endokanabinoidy váží na odpovídající receptory v endokanabinoidním systému. Je však dùležité zmínit, že CBDV je speciální výjimkou.

Tento fytokanabinoid se totiž na CB receptory endokanabinoidního systému vùbec neváže. Jedná se o jeden z mála kanabinoidù pocházejících z konopí, který na receptory CB1 a CB2 nijak nepùsobí.

Svou cestu do lidského organismu si razí napøíè bunìènými iontovými kanály (TRP kanály). Tyto kanály hrají dùležitou roli hned v nìkolika procesech lidského vnímání, mezi které patøí napøíklad rozlišování chuti (sladké, slané, kyselé, hoøké), teploty èi bolesti. TRP kanály jsou u zvíøat také spojeny se zrakem.

Existují dùkazy o tom, že jsou terapeutické úèinky CBDV z èásti rozvíjené prostøednictvím GABA receptorù, což jsou transmembránové bílkoviny v nervových buòkách. Vazba kyseliny y-aminomáselné (která je také známá jako GABA) na tyto receptory slouží k distribuci tlumících signálù nervových bunìk.

GABA má stejnì jako CBDV antikonvulzivní vlastnosti a mùže stabilizovat náš krevní tlak. Disponuje také analgetickými úèinky, díky kterým mùže podporovat relaxaci a spánek.

Studie zabývající se narušením sítì neurotransmiterù ukazují nižší hodnoty GABA. V tìchto pøípadech se CBDV jeví jako ideální kanabinoid. Mezi neurologické choroby patøí napøíklad epilepsie, deprese èi schizofrenie. Konopné kanabinoidy mohou také mít vliv na pocity chronické bolesti.

Na konci 60. let minulého století bylo zjištìno, že CBDV má protiepileptické a antikonvulzivní (antispasmodické) úèinky. Díky tìmto skuteènostem by mìlo být možné použít CBDV k výrobì nových lékù na celou øadu zdravotních problémù.

CBDV v lékaøství

CBDV je jedním z více než sta již identifikovaných kanabinoidù. Bohužel je èasto opomíjen, což je vzhledem k jeho dùležitým vlastnostem, které se dají využít napøíklad v neurologii, velká škoda.

Jak již bylo zmínìno, hladina GABA u pacientù s neurologickými chorobami (napøíklad epilepsie) je vìtšinou velmi nízká. Následky nedostatku kyseliny aminomáselné mohou být napøíklad silná chu na sladká jídla a nápoje, pocení navzdory žádné aktivitì, zmìna vnímání chuti, návaly úzkosti, vnitøní neklid, hyperventilace èi také epileptické záchvaty.

Nedostatkem GABA mohou trpìt také diabetici. Výsledkem je nadprodukce glukagonu, což je chemická souèást kyseliny aminomáselné. Vìdci prozatím nebyli schopni objasnit, jestli mùže být CBDV proti tìmto problémùm užiteèné.

Centrální antikonvulzivum u epilepsie

Prostøednictvím TRP kanálù byli vìdci schopni zachytit spojení mezi CBDV a neurologickými chorobami, které vedou k epileptickým záchvatùm. Støedem výzkumu je TRPV1, což je nejvìtší skupina TRP kanálù. Senzory TRPV1 jsou odpovìdné za naše zrakové a sluchové vnímání a za pøemìnu chemických signálù v signály elektrické. Pokud je signál TRPV nadmìrnì stimulován, pøenos signálu nemùže být kontrolován, což vede k epileptickým záchvatùm.

Italský vìdecký tým se zamìøil na výzkum nepsychotropních rostlinných kanabinoidù (napøíklad CBDV) pro jejich znecitlivující a aktivaèní úèinky na kanály TRPV1. [2]

Tato studie si zaslouží speciální pozornost, protože epilepsie je jednou z nejrozšíøenìjších neurologických onemocnìní, kterým na celém svìtì trpí více než 50 miliónù lidí, a protože zmìna ve struktuøe TRP kanálù je spojena s neurodegenerativními klinickými pøípady.

Stejnì jako kanabidiol (CBD) má i CBDV na lidské tìlo antispasmodické úèinky. Rùzné testy také naznaèily, že tyto kanabinoidy mohou v buòkách zvyšovat hladinu vápníku.

V závislosti na dávkování mùže CBDV dokonce aktivovat èi znecitlivìt nìkolik TRP kanálù. Mezi tyto kanály patøí napøíklad TRPV1 a nìkteré kanály, které jsou souèástí poddruhu V typu 2 (TRPV2) a A typu 1 (TRPA1).

Znecitlivìní má na tyto kanály uklidòující úèinky, což má za následek znovunastolení pøirozené homeostáze. CBDV a CBD tedy mají prostøednictvím TRP kanálù protiepileptické úèinky. Vìdci si také všimli urèitého znecitlivìní v tkáni hipokampu.

Pro získání podrobnìjších informací a pøesných úèinkù CBDV na TRP kanály je však nutné provést další testy na pacientech s epilepsií.

Na University of Reading v Anglii probìhly studie, které ukázaly, že kanabinoidy u pacientù trpících epilepsií vykazují slibné úèinky.

Vìdci zjistili, že CBDV má potenciál snížit frekvenci epileptických záchvatù, a to bez vedlejších úèinkù, mezi které èasto patøí napøíklad neovladatelný tøes.[3] Další tým vìdcù potvrdil, že rostlinné kanabinoidy jsou v tomto ohledu mnohem lepší než konvenèní protiepileptické léky.

Potlaèení chuti k jídlu

Uživatelé konopí velmi dobøe znají takzvanou "žravku“, která pøichází krátce po konzumaci konopí. Ne všechny kanabinoidy však mají tento efekt. Mnoho kanabinoidù se v tomto ohledu chová zcela jinak, a to pøedevším, pokud se jedná o jejich èistou izolovanou formu. CBDV je jedním z nich.

V roce 2012 byla provedena studie, která zkoumala bezpeènost a úèinky nìkolika lékù proti obezitì.

Pokud vezmeme konopí jako lék, medicína mùže profitovat z výraznì nižšího procenta nechtìných vedlejších úèinkù. Pacienti trpící cukrovkou èi obezitou èasto užívají léky k potlaèení pocitu hladu. Tyto léky ale èasto mají vedlejší úèinky v podobì napøíklad deprese. Kvalita života a celková pohoda pacientù se tak mùže po užití tìchto lékù velmi rychle a velmi vážnì zmìnit. Mezi rozšíøené vedlejší úèinky patøí napøíklad zvýšený krevní tlak, ztráta rovnováhy, napìtí a narušený spánek.

Nevolnost

CBDV také pùsobí proti nevolnosti a zvracení, což by mohlo být užiteèné u pacientù podstupujících chemoterapii, která je èastým zvracením typická.

Tato vlastnost CBDV byla ukázána ve studii z roku 2013. Vìdci z absolventského programu oddìlení psychologie a neurovìdy State University of Guelph testovali potenciál THCV (tetrahydrokanabivarin) a CBDV proti nevolnosti na krysách.[4]

Zpùsob, jakým CBDV pracuje, se dá snadno vysvìtlit. Urèité CB1 receptory v mozku se nacházejí v centrech, která ovládají pocity nevolnosti a zvracení. Pùsobení kanabinoidù na tyto receptory má za následek antiemetické úèinky.

Zmínìná studie došla ke stejnému závìru. Pøi testování došli vìdci k závìru, že CBDV i THCV mají terapeutický potenciál k výraznému snížení pocitù nevolnosti.

Souèástí tohoto procesu jsou také iontové kanály. Receptory 5-HT v centrální a periferní nervové soustavì jsou aktivovány serotoninem. Hlavním úkolem tìchto receptorù je aktivace centra zodpovìdného za zvracení.

Fytokanabinoid CBDV pùsobí místo receptorù CB1 a CB2 na bunìèné iontové kanály (TRP kanály), a proto mùže být v tìchto pøípadech velmi užiteèný.

Kanabinoidy THC a CBD si již do procesù chemoterapie svou cestu našly, proè by se tak nemohlo stát i v pøípadì CBDV? Kanabinoidy pacientùm mohou pomoci s úlevou od rùzných problémù spojených s chemoterapií. Mezi tyto problémy patøí napøíklad pocity úzkosti, deprese a spánkové poruchy. Konopí se v nìmeckém lékaøství legálnì používá od bøezna 2017 a vztahuje se na nìj dokonce i klasické zdravotní pojištìní.

Aèkoliv jsou urèité kanabinoidy více èi ménì úspìšné u pacientù trpících rakovinou, v žádném pøípadì se nejedná o všelék. Užívání kanabinoidù spoleènì s dalšími léky by mìlo být pøedem konzultováno s lékaøem.

Epilepsie

Britská biofarmaceutická spoleènost zkoumala CBDV za úèelem úlevy od symptomù epilepsie nìkolik let. Tento rostlinný kanabinoid by mohl soupeøit s konvenèními léky pacientù s neurologickými poruchami, které mají celou øadu negativních a nìkdy i velmi vážných vedlejších úèinkù. CBDV ukazuje velký potenciál jakožto alternativní metoda pro epileptiky. Existuje dokonce patent, díky kterému mùže být tento fytokanabinoid používán samostatnì, ale také v kombinaci s již existujícími léky proti epilepsii. Provedené klinické studie se snaží pomoci pacientùm lépe zvládat jejich epileptické záchvaty.

Epilepsie je extrémnì komplexní neurologickou chorobou. Mezi typické symptomy epilepsie patøí neovladatelné vlny elektrických aktivit a výboje velkých skupin nervových bunìk v mozku, které vedou k dysfunkci. Tato dysfunkce se poté projevuje jako epileptický záchvat.

Tyto záchvaty mohou pøijít kdykoliv a trvají od nìkolika sekund až do nìkolika minut. Aèkoliv je na trhu celá øada lékù proti epilepsii, skuteèné úèinky jich má pouhých zhruba 30%.[5]Existuje proto hned nìkolik dùvodù. Mnoho pacientù nedokáže snést jejich silné vedlejší úèinky, které jsou velmi èasté. V nìkterých pøípadech jsou záchvaty tak silné, že ani léky nedokáží pomoct. Další velkou výhodou, která byla pozorována hned v nìkolika modelech, je, že CBDV mùže dokonce epileptické záchvaty potlaèovat. To znamená, že by použití kanabidivarinu mohlo v kombinaci s již existujícími léky pøinést lepší výsledky.

Protože CBDV pochází z konopí a nemá žádné psychoaktivní úèinky, jeho potenciální vedlejší úèinky nejsou nijak vážné.

CBDV a imunitní systém

Vìdci také zjistili, že CBGV a CBDV spolu mohou za pøesnì koordinovaných a obvykle nízkých koncentrací spolupracovat a spoleènì tlumit navození cytokinù (rùst a rozlišení rùzných proteinù v buòkách).[6]Tyto proteiny jsou zodpovìdné za posílání zpráv a signálù mezi buòkami. Naše imunitní buòky také používají cytokiny k pùsobení na mozek a hormonální žlázy.

To znamená, že blokování pøebyteèných cytokinù pomáhá zatíženému imunitnímu systému vrátit se do pøirozených hodnot. Zánìtlivé reakce se ustálí a s tím také ustane bolest a podráždìní èi otok pokožky. CBGV tedy pravdìpodobnì mùže být použito v imunoterapii jako pøírodní lék bez vážných vedlejších úèinkù. Mùže také pomoci chránit lidské tìlo pøed nedostatky a proti zánìtlivým látkám.

Autismus

Autismus nemá žádný specifický klinický popis. Poèáteèní symptomy tohoto komplexního neurologického onemocnìní se objevují ve velmi raném dìtství. Neexistuje žádná jistota, že bude CBDV v budoucnosti používáno jako lék na autismus.

Je však dùležité zmínit, že existují urèitì vìdecké studie, které jej v tomto ohledu staví do pozitivní roviny. Po použití CBDV spoleènì s CBD se u lidí trpících autismem zlepšily kognitivní schopnosti. Pozitivní úèinky je také možno pozorovat co se týèe socializace.

V èervnu 2017 byla s dìtmi trpícími rùznými druhy autismu zahájena studie s názvem Cannabidivarin (CBDV) vs. Placebo u Dìtí s Poruchou Autistického Spektra (ASD). Vìdci si dávali velký pozor na bezpeènost aktivní složky a zkoumali úèinky podráždìní pacientù bìhem jejich dìtství.[7] Protože tato studie prozatím nebyla dokonèena, na výsledky si musíme ještì poèkat.

Vedlejší úèinky Poškození DNA

Èím více vìdcù ví o CBDV, tím více se zkoumá jeho využití v lékaøství. Vyvstávají také další a další otázky ohlednì vedlejších úèinkù kanabidivarinu u pacientù/konzumentù.

Zdá se, že CBDV má dlouhodobì negativní úèinky na DNA. Pøi testování obou kanabinoidù CBDV a CBD bylo zjištìno, že poškozují DNA v lidských bunìèných liniích.

Vìdci došli k poznatkùm, že CBDV a CBD poškozují bunìèné linie v játrech. To je výsledkem zesílení genù a dicentrických chromozomù.

Jaterní enzymy mohou tyto genotoxické úèinky zvyšovat.[8]Výzkum byl dokonèen se závìrem, že i nízké koncentrace obou rostlinných kanabinoidù mohou poškodit lidský genetický materiál v buòkách. Další studie také ukázaly, že chromozomální poškození genomu je souèástí procesu progresivní a dost možná smrtelné choroby - rakoviny. Fytokanabinoidy tedy možná mohou zvyšovat šanci rakoviny.

CBDV a endokanabinoidy

Další vlastností CBDV je jeho schopnost podílet se v lidském tìle na produkci kanabinoid 2-arachidonylglycerolu, který se Oznaèuje zkratkou 2-AG. Tento endokanabinoid se ve vysokých koncentracích nachází v centrální nervové soustavì a v mléèných výrobcích èi mateøském mléce.

Studie na krysách ukázaly, že se objevuje také v orgánech, jako jsou napøíklad ledviny, játra, slezina, plíce a mozek.

Výzkumná skupina vedená izraelským profesorem chemie, Raphaelem Mechoulamem, kterému se pøezdívá “otec konopí“, v roce 1995 poprvé publikovala objevení 2-AG na Hebrew University of Jerusalem.

Experimenty na zvíøatech ukázaly, že 2-AG mùže aktivovat oba druhy receptorù endokanabinoidního systému. Tyto úèinky se podobají THC, což je nejpopulárnìjší zástupce všech kanabinoidù. Vzhledem k podávaným dávkám byla zjištìna úleva od bolesti a omezení pohybu svalù. Užití 2-AG mùže také vést ke snížení teploty a aktivity. Díky CB1 receptorùm endokanabinoidního systému mùže stimulovat rùst kostí[9]a po poškození mozku má neuroprotektivní úèinky.

CBDV pùsobí na 2-AG tlumením aktivity primárního enzymu, který je zodpovìdný za syntézu 2-AG.

To však nemá žádný efekt na antikonvulzivní a protiepileptické úèinky CBDV.

[1] https://www.pharmazeutische-zeitung.de/inhalt-06-2005/titel-06-2005/

[2] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25029033

[3] http://www.reading.ac.uk/psychology/news/pcls-120912.aspx

[4] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23902479

[5] https://www.drugbank.ca/drugs/DB14050

[6] https://patentscope.wipo.int/search/en/detail.jsf?docId=US226135163&tab=NATIONALBIBLIO

[7] https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT03202303

[8] https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6342871/

[9] https://www.fasebj.org/doi/10.1096/fj.06-7957com

Zpět na blog